ZLM 2019 - short track aneb poprvé a naposledy v sezóně na bruslích

Chtělo by se mi říct, že čím méně se hýbám, tím více se daří na lize. Nicméně pohled do výsledkových listin let předchozích toto ztřeštěné tvrzení zrovna nepodporuje. Takže brusle na lize byly zkrátka výjimkou. Tentokráte byly speciální snad jen tím, že jsem za celou zimu na bruslích nestál, takže jsem se snažil aspoň projet na inline bruslích v týdnu před závody. A ne že bych to neudělal po svém, nerad dělám věci zbůhdarma, takže jsem skočil do IKEA, kde jsem popadl údajně 13kg krabici, tu přivázal a přilepil na krosnu a s ní si dal necelých 5km, krom ocenění "seš vážně magor" a jen tak tak nehozených double-zádech při podjezdech nízko položených železničních mostů nad cyklostezkou podél Svratky jsem však maximálně tak necítil nohy, než že bych něco potrénoval...

No a v neděli to tomu odpovídalo, zničený po týdnu plném jídla jsem se sotva motal, ani první byť velice vlažná projížďka na kole v sezóně (ani ne 30km) v předvečer závodů mi neprospěla a typická absence strečinku jakbysmet. Na ledě to vypadlo jako tanec bláznů. Ale co už...

Láďa, Láďa, Mája, někdo neznámý a já. Rozjížďka, ve které bylo dosti zřejmé, kdo bude mít navrch, no já to nebyl. Láďa 2 je na bruslích skutečný machr obdařených schopností soupeřit s těmi pomalejšími s rychlobruslařkou výbavou, za což mu patří velký obdiv. Po startu se mi překvapivě dlouho dařilo držet se ho, ale s přibývajícími metry ubývalo sil, které při sprintu mizí první kosmickou rychlostí. No a když mi v druhém kole došlo, tak bylo zjevné, že mi zase ujede o hodně. Ale i tak z toho byl PB v této disciplíně s hodnotou 45,25s, a také 14. místo, což nemohu nepovažovat za malý úspěch, pouze 4 lidi přede mnou bez rychlých a dlouhých nožů. A tak se v klidu mohu netěšit na další disciplínu ZLM, kuželky! Skol?!