Věřil jsem, že se mi podařilo z hlavy vytěsnit veškerá příkoří, která jsem ve svém rodném městě zakusil. Ale odložený epilog mi jich několik připomenul a polohlasně tušené nadávky mi nepomohly, takže to odnesl papír... Jak mám naši zemi rád a rodné město dvojnásob, nemohu se tu a tam zbavit pocitu, že to banánová republika jistí.
Je fajn, že se lze na novoměstský úřad od začátku covidové doby objednat pouze elektronickou cestou. Za o něco horší skutečnost považuji to, že někdo úřední dny rozdělil po půl hodinových intervalech. Jen stěží se však mohu zbavit pocitu, že to zkrátka nejen nedomyslel, ale ani nepromyslel. Neznám medián ani průměrnou délku úředního výkonu, ale věřte mi, že tohle není dobře. Některé úkony se zdají být delší a mnohé mnohem kratší. To je svým způsobem to nejméně bolestivé, tedy nebudete-li zkoumat fakt, že úředníci placení z vašich daní mohou prosedět půlku pracovní doby s nohami nahoře.
Mnohem závažnější mi přijde pomalost, hloupost a množství informačních systémů na jeden městský úřad a zejména jejich chybějící integrace. Takže např. patnáctiminutovou změnu údajů trvalého bydliště v centrálním registru následují tytéž manuální kroky v podobě zadáváním týchž údajů do dalších dvou IS. Korunu bláznovství nasazuje nutnost vypsat požadované změny na příšerný papírový formulář, ze kterého to vzápětí úřednice přepisuje... Hlavou bych třískal do zdi a to jsem se ještě nezmínil o ekologicko-ekonomickém hledisku. Jeden tištěný formulář jsem zmínil, k němu přidejte i druhý, protože jste v zápalu optimalizace podepsali papír ne přímo před úředníkem. Následně musíte jít zaplatit 50Kč poplatek, za který vám dají dva vytištěné doklady o zaplacení a jeden nad to z karetního platebního terminálu. Kolik muselo padnout stromů pro tuhle blbost, u které ani nevěřím, že by mohla mít pro stát či samosprávu nezápornou bilanci. Vezmu-li v potaz cenu tiskárny, spotřebního materiálu, revizí a hlavně servisu... A propos možná jste už slyšeli, že úředníci jsou lidé a jí jako my ostatní. To asi není nic proti ničemu, tedy nebylo by, kdyby veškeré úřednice z pokladny neodešly na oběd ve stejnou dobu, kdy jste nucení tento nesmyslný poplatek zaplatit ve svém půlhodinovém okně...
To, že jsou objednací časy vypsány přes oběd a nerespektují obědovou pauzu úřednictva je pěkná kokotina, ale kam se hrabe na skutečnost, že objednávkový systém není nikterak propojen s docházkovým systémem a nepočítá tudíž s tím, že by úředník mohl onemocnět nebo nedej bože vzít si dovolenou. A v případě, kdy musíte některé úkony řešit s konkrétním úředníkem, vám to náladu nezlepší, když po půl hodině čekání zjistíte, že daná osoba je již týden nemocná a ještě minimálně další týden bude...
Velice zábavné jsou i skutečnosti typu počet nutných objednávek spojených s poměrně běžnými scénáři typu stěhování. V závislosti na počtu členů rodiny, počtu vydaných dokladů typu OP, CP, TP apod. se lehce dostanete na desítky objednávek a to za mylného předpokladu, že se někde něco nepokazí viz výše. Osobně (myšleno rodina) jsme se dostali na číslo 12, což je de facto 6h na úřadě a to nepočítám čas strávený cestou na a z úřadu. Do pr..., co to je? Myslím, že i skutečné banánové republiky si z nás mohou vesele utahovat.
Díky za shovívavost zapomnětlivosti... Jak pro mě, tak pro vás, kdo by to četl, kdybych si měl stěžovat na každou hloupost, které jsem nebyl ušetřen. Nicméně nechme zaznít gong, jdeme do finále, epilog, který si vynutil tuto grafomanskou zkazku přichází. To z čeho jsem si rval vlasy z holé lebky... To že se celý úřad v covid době ve spojení se statní byrokrací pohybuje v intervalu těžko uvěřitelné až naprosto imbecilní kokotina lze s ohledem na potřeby člověka (myšleno ty základní) jen těžko zazlívat konkrétním lidem na úřadu sedícím. Tedy s jedinou výjimkou, která mě hluboce trápí, zejména protože se mi to stalo třikrát z řádově devíti návštěv MěÚ. Zkrátka jste objednaní na konkrétní čas, přijdete minutu předem, sednete si před již nechvalně známé dveře a čekáte. Minuty ubíhají stejně jako procenta zbývající kapacity baterky vašeho mobilu. A je už asi jedno, zda se bavíme o čekání 15 nebo 20 minut. Během této doby totiž do kanceláře nikdo nepřijde a ani nikdo neodejde. Jinými slovy to hovado za přepážkou vás nechá sprostě čekat dvacet minut, místo toho, aby vyřídilo vaši typicky pětiminutovou záležitost (ano teď nemyslím zmiňovanou změnu trvalého bydliště) v čase objednání a až poté si dalo oraz. Toto obcování s mým časem, které ještě navíc platím ze svých daní je nechutným plivancem do tváře člověka a je mi z toho vážně smutno.
Jestliže se říká, že je lepší vyhořet než se stěhovat a jestliže já dodávám, že je lepší koupit si nové auto než jít na STK v Novém Veselí, tak o Novém Městě platí, že je daleko lepší se v něm narodit než do něj stěhovat.
