Letošek v domácím vězení znamená žádnou hrazdu, žádné velké lezení po skalách, žádnou reálnou práci rukama, žádné jiné cvičení. Jak bych asi mohl čekat sílu či snad výbušnost v těle? No nečekal. Ale také jsem nečekal, že hned po příchodu na novoměstský atleťák nás s Honzou naženou do vrhačského sektoru, že prý všichni odházeli pravou rukou a že honem honem, ať je dožene. Tj. bod číslo dvě, specialita největší, nejen že jsem se nepokusil trénovat v týdnu před závody, ale ani mi nebyla dopřána rozcvička v čase závodu. :-) BTW tohle není výtka, berete to s nadhledem, stejně jako já.
Samotný průběh není kdovíjak zajímavý s jedinou výjimkou. Technika, to je alfa a omega. Ano, bez rychlosti a síly nezmůžete nic, ale pokud jste někde v průměru, tak technika dělá divy, popř. její absence ještě větší divy se záporným znaménkem. V našem flightu (no, sice to ke golfu mělo hodně daleko, ale prostě nevím, jak tu skupinu lidí nazvat) byl borec, který soustavně házel tak o 3m dál než já, až došlo na vrh koulí mezi nohama stoje zády k výseči. V této disciplíně jsem ho naopak porazil já, řádově o 1m. To je přesně ten okamžik, na kterém chci demonstrovat sílu techniky. Kudos patří Láďovi Svobodovi, který mě tento styl naučil loni. Borec, stejně jako téměř všichni ostatní, se snažil využít švihu celého těla z co nejvyšší pozice, ale představte si, že bohatě stačí předklonit se a veškerou práci učinit pažemi, bez jakéhokoliv zapojení trupu.. Výsledek jsem už popsal. Jestliže borec soustavně házel o 50% více, tak tentokráte to bylo o 10% méně. A tahle informace, nikterak tajná, nikterak využitá pro můj vlastní prospěch mě stále fascinuje. Zkrátka zájemci o úspěch, pracujte na technice!
Výsledek není znám, tedy pořadí a body. Součet mých hodů je 41,17m, tj. o více než 4m méně než v loni, tj. zhoršení o 0,5-1m v každém hodu a to už celkem bolí. :-)
Sportu zdar, někdy příště.
