Chvála bláznovství, Francie, grandů a Legrandu aneb není prodlužka jako prodlužka

Jisté jest, že v detailu je síla a o tom budou právě následující řádky. Zároveň jest poněkud trapné mluvit o detailech prodlužek, které mohou a také jsou spojovány s jednou z poměrně častých příčin požárů v českých domácnostech. Ale co už. Předpokládejme aspoň, že vlastníme rozumný prodlužovací přívod se skutečným CE ve správné délce (tj. ideálně bez namotání přebytečného kabelu), že není schovaný někde na nepřístupném místě, kde se nechladí a hlavně, že jsou na něj zapojené spotřebiče s příkonem odpovídajícím specifikaci prodlužovacího přívodu.

A i v takovém případě se přívody liší až neskutečně a teď nemám na mysli ani barvu natož pak počet zásuvek. Přiznám se, že až po zakoupení značkového (a tím není myšleno nutně drahého) prodlužovacího přívodu Legrand 50055 jsem prozřel. Každý večer odřené prsty od vytahování zástrčky předchozích prodlužek jsou ty tam. Za prvé někdo přemýšlel a udělal prolis v zástrčce dostatečné hluboký, aby byla opravdu za co vzít a za druhé rozteč kolíků zástrčky popř. přesnost jejich výroby vede k naprosto hladkému zasouvání zástrčky do zásuvky, zážitek doposud nepoznaný. Další neméně důležitá výhoda spočívá ve vzdálenosti jednotlivých zásuvek a jejich orientaci vůči sobě, které umožňují mnohem lepší/jednoduší/bezpečnější zapojení spotřebičů.

I kdyby vás vedl k revizi (myšleno výměně) prodlužek tak přízemní důvod jako je uživatelský komfort, tak zkuste vzít v potaz bezpečnostní aspekty zmíněné v prvním odstavci. V obou případech zvyšujete pravděpodobnost zachování vašeho fyzického a psychického zdraví a to za těch pár korun jistě stojí.

O tom, co mě vážně netěší - byrokracie a ta novoměstská zvlášť

Věřil jsem, že se mi podařilo z hlavy vytěsnit veškerá příkoří, která jsem ve svém rodném městě zakusil. Ale odložený epilog mi jich několik připomenul a polohlasně tušené nadávky mi nepomohly, takže to odnesl papír... Jak mám naši zemi rád a rodné město dvojnásob, nemohu se tu a tam zbavit pocitu, že to banánová republika jistí.

Je fajn, že se lze na novoměstský úřad od začátku covidové doby objednat pouze elektronickou cestou. Za o něco horší skutečnost považuji to, že někdo úřední dny rozdělil po půl hodinových intervalech. Jen stěží se však mohu zbavit pocitu, že to zkrátka nejen nedomyslel, ale ani nepromyslel. Neznám medián ani průměrnou délku úředního výkonu, ale věřte mi, že tohle není dobře. Některé úkony se zdají být delší a mnohé mnohem kratší. To je svým způsobem to nejméně bolestivé, tedy nebudete-li zkoumat fakt, že úředníci placení z vašich daní mohou prosedět půlku pracovní doby s nohami nahoře. 

Mnohem závažnější mi přijde pomalost, hloupost a množství informačních systémů na jeden městský úřad a zejména jejich chybějící integrace. Takže např. patnáctiminutovou změnu údajů trvalého bydliště v centrálním registru následují tytéž manuální kroky v podobě zadáváním týchž údajů do dalších dvou IS. Korunu bláznovství nasazuje nutnost vypsat požadované změny na příšerný papírový formulář, ze kterého to vzápětí úřednice přepisuje... Hlavou bych třískal do zdi a to jsem se ještě nezmínil o ekologicko-ekonomickém hledisku. Jeden tištěný formulář jsem zmínil, k němu přidejte i druhý, protože jste v zápalu optimalizace podepsali papír ne přímo před úředníkem. Následně musíte jít zaplatit 50Kč poplatek, za který vám dají dva vytištěné doklady o zaplacení a jeden nad to z karetního platebního terminálu. Kolik muselo padnout stromů pro tuhle blbost, u které ani nevěřím, že by mohla mít pro stát či samosprávu nezápornou bilanci. Vezmu-li v potaz cenu tiskárny, spotřebního materiálu, revizí a hlavně servisu... A propos možná jste už slyšeli, že úředníci jsou lidé a jí jako my ostatní. To asi není nic proti ničemu, tedy nebylo by, kdyby veškeré úřednice z pokladny neodešly na oběd ve stejnou dobu, kdy jste nucení tento nesmyslný poplatek zaplatit ve svém půlhodinovém okně...

To, že jsou objednací časy vypsány přes oběd a nerespektují obědovou pauzu úřednictva je pěkná kokotina, ale kam se hrabe na skutečnost, že objednávkový systém není nikterak propojen s docházkovým systémem a nepočítá tudíž s tím, že by úředník mohl onemocnět nebo nedej bože vzít si dovolenou. A v případě, kdy musíte některé úkony řešit s konkrétním úředníkem, vám to náladu nezlepší, když po půl hodině čekání zjistíte, že daná osoba je již týden nemocná a ještě minimálně další týden bude...

Velice zábavné jsou i skutečnosti typu počet nutných objednávek spojených s poměrně běžnými scénáři typu stěhování. V závislosti na počtu členů rodiny, počtu vydaných dokladů typu OP, CP, TP apod. se lehce dostanete na desítky objednávek a to za mylného předpokladu, že se někde něco nepokazí viz výše. Osobně (myšleno rodina) jsme se dostali na číslo 12, což je de facto 6h na úřadě a to nepočítám čas strávený cestou na a z úřadu. Do pr..., co to je? Myslím, že i skutečné banánové republiky si z nás mohou vesele utahovat. 

Díky za shovívavost zapomnětlivosti... Jak pro mě, tak pro vás, kdo by to četl, kdybych si měl stěžovat na každou hloupost, které jsem nebyl ušetřen. Nicméně nechme zaznít gong, jdeme do finále, epilog, který si vynutil tuto grafomanskou zkazku přichází. To z čeho jsem si rval vlasy z holé lebky... To že se celý úřad v covid době ve spojení se statní byrokrací pohybuje v intervalu těžko uvěřitelné až naprosto imbecilní kokotina lze s ohledem na potřeby člověka (myšleno ty základní) jen těžko zazlívat konkrétním lidem na úřadu sedícím. Tedy s jedinou výjimkou, která mě hluboce trápí, zejména protože se mi to stalo třikrát z řádově devíti návštěv MěÚ. Zkrátka jste objednaní na konkrétní čas, přijdete minutu předem, sednete si před již nechvalně známé dveře a čekáte. Minuty ubíhají stejně jako procenta zbývající kapacity baterky vašeho mobilu. A je už asi jedno, zda se bavíme o čekání 15 nebo 20 minut. Během této doby totiž do kanceláře nikdo nepřijde a ani nikdo neodejde. Jinými slovy to hovado za přepážkou vás nechá sprostě čekat dvacet minut, místo toho, aby vyřídilo vaši typicky pětiminutovou záležitost (ano teď nemyslím zmiňovanou změnu trvalého bydliště) v čase objednání a až poté si dalo oraz. Toto obcování s mým časem, které ještě navíc platím ze svých daní je nechutným plivancem do tváře člověka a je mi z toho vážně smutno.

Jestliže se říká, že je lepší vyhořet než se stěhovat a jestliže já dodávám, že je lepší koupit si nové auto než jít na STK v Novém Veselí, tak o Novém Městě platí, že je daleko lepší se v něm narodit než do něj stěhovat.

O tom, co mě vážně netěší - STK

Je to až k nevíře, že ve svých... To je vlastně fuk. Zkrátka jsem se objednal na STK do Nového Veselí a příště to už neudělám. I přes to, že každý musí být objednán, jsem se dostal na řadu se zpožděním 40 minut. To samo o sobě by stačilo... Ale jim to bylo málo. Cena za jejich služby vzhledem k absenci konkurence na Žďársku zrovna lidová není. V době Covidu nebylo možno čekat ve vnitřních prostorech a tak jsem více než hodinu musel stepovat na rozmezí rušné silnice plné smradlavé dopravy, ještě více zapáchajícího pole, které zrovna osvěžili močkou, nevzhledného autobazaru a do nebe volajícího kuřáckého koutku před dveřmi této skvělé společnosti (za což ji vskutku děkuji). Jenže tomuto nenáviděnému spolku bylo i toto málo. Po 40 minutách vylezl borec v montérkách bez roušky natožpak jakékoliv jiné pomůcky, která by mohla zabránit šíření Covidu, aby mi po pár minutách sdělil vskutku překvapující skutečnost, že automobil je zcela v pořádku a já pak mohl další dvě hodiny desinfikovat vůz po návštěvě tohoto cirkusu. Mít možnost naúčtovat jim svůj ztracený čas způsobený jejich neschopností organizace práce a nedodržováním vládních nařízení, tak už druhého dne u sedmnáctého klienta musí zákonitě zkrachovat. Příště si raději koupím nové auto než bych jel na STK do Nového Veselí!

Starosti a strasti italských elektrospotřebičů anebo také lidí, kteří je "musí" používat

Nesnáším, když někdo generalizuje, avšak sám tak činím s oblibou. Italové si vždycky hleděli spíše vhledu nežli funkčnosti, použitelnosti, smysluplnosti, servisovatelnosti, ... To proto tu máme tolik jejich příšerných křápů, byť i někdy hezkých. Spotřebiče v pronajaté kuchyni jsou toho zářným příkladem.

• Myčka Indesit DIF 14B1A, necelých 9000Kč
• polovičaté mytí - chodí to dobře, jen to neseje (jak velkou roli v tom hraje použitá chemie netuším...)
• hlasité dlouhé mytí - otravné a trapné, nezadá si se splachováním 50 let staré toalety 
• spodní vozík vyskakuje z kolejnice - idiocie, vážně to nevyzkoušeli, že je to naprosto k ničemu?
• spodní vozík nenabízí dostatek prostoru pro mělké talíře - netuším jaký standard (průměr talířů) panuje v Itálii, a je mi to jedno, ale ať ten nesmysl prosím netahají do naší banánové republiky, protože je to pak k ničemu
• UI myčky je možná ještě tragičtější než je nejzazší meze tragičnosti
• Digestoř Indesit H 461 X/1 H2G nerez, necelé 3000Kč
• hlučná a pořádně nesaje - co k tomu chcete slyšet více?
• UI - to si dělají pr..., tlačítka na ovládání jsou vidět až po vysunutí odsavače - kokotina, tlačítka jsou nahoumaná na jedné straně, druhá zeje prázdnotou - kokotina, tlačítka nelze hmatově rozeznat - kokotina, logika ovládání - kokotina
• Mikrovlnná trouba Indesit MWI 122.2 X nerez, necelé 4000Kč
• nelze pořádně vyčistit kvůli hloupé staré implementaci grilu prostřednictvím exponované topné spirály, u které navíc zcela postrádám jistotu, že mě nezabije elektrický proud
• idiotská elektronika pískající v rytmu blikající dvojtečky na displayi mezi hodinami a minutami
• naprosto kokotské hodiny předbíhající se o 3min za měsíc, to si dělají pr., že v 21. století ve spotřebiči za 4000Kč neumí udělat přesné hodiny, vrchol demence, který mě neskutečně irituje
• dvířka bez madla, monstrózní kokotina, fajn, že je důležitý vzhled, ale ten může být lákavý jen do prvního použití, kdy musíte sáhnout na lesklá dvířka, na kterých zanecháte šílené stopy, byť by se vaše ruka tvářila sebeodmaštěněji...
• UI - kokpit Boingu 747 mi přijde přehlednější a jasnější
• Pečící trouba Indesit IFW 6230 IX nerez, necelých 5000Kč
• tupě vyřešený systém "pojezdů" pečících plechů, tj. toho s čím operujete nejčastěji, WTGRS!
• trouba pořád, ale vážně pořád pouští hromady extrémně hlasitých ventilátorů, zejména před, ale i dlouho po počení

PS: kladně mě překvapily dvě záležitosti

• pečící trouba nabízí použitelné UI, ne bezchybné, ale jednoduché a funkční 
• pečící trouba zachovává teplotu dvířek na teplotě zaručující vaše nepopálení, luxus!

O tom, co mě vážně netěší - zábavní pyrotechnika

 Stačilo by si vzít k srdci zlaté pravidlo:

Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.

Neznám mnoho lidí, kteří by se rádi nechali probouzet zcela idiotským rámusem, neznám mnoho zvířat, která by se ráda nechala děsit k smrti, neznám mnoho živého, které by bylo nadšené z otravy ovzduší, neznám mnoho doktorů, které by těšilo přišívání prstů o půlnoci na Nový rok a ani mnoho hasičů, kteří by místo času stráveného s rodinami raději trávilo ten stejný čas hašením zcela zbytečných požárů způsobených v lepším případě lidmi bez důvtipu, v horším případě naprostými tupci. 

Nevím komu a čemu tím prospíváme. Nevím, jaká smysl má ukazovat naším dětem, že zcela nebezpečná kratochvíle s pouze negativními důsledky je hodná následování. Nevím, proč by toto bezúčelné pusto mělo provázet vítání Nového roku. Cožpak je nerespektování zlatého pravidla soužití, ničení přírody, zdraví a majetku, to co by mělo symbolizovat nadcházející rok? Všechny takto zneužité peníze mohly někde posloužit, ale místo toho páchají pouze zlo. Bohužel omezenců a tupců je tu tolik, že nevidím jiné východisko než tyto kokotiny postavit mimo zákonné meze. 

Smutné jest, že se zcela nedobrovolně na této idiocii podílíme my všichni. Peníze od daňových poplatníků totiž prostřednictvím rozpočtu města, kraje nebo organizací typu CzechTourism spolknou takové nehoráznosti jako Ignis Brunensis. Existuje nespočet možností, jak by se daly zmíněné jednotky miliónů využít, existuje nespočet možností, jak zaujmout zahraniční turisty, ale to představitelům provinčního maloměsta asi nikdy nedojde. Smutné!

Ještě více mě otravuje toto nesmyslno v kontextu nouzového stavu a hromadnému porušování vládních nařízení a i běžně platných zákonů. Vlastně mi nezbývá než přiznat, že bych všem těmto individuím přál pokutu se sazbou atakující přípustné maximum... třeba by se aspoň částečně doplnila chudnoucí státní pokladna. ;-)

O tom, co mě vážně netěší - tolerance váhy cyklistických plášťů Schwalbe aj.

Ve skutečnosti to nebude a ani není problém jen Schwalbe, ale co se dá dělat, když jsem za jejich pláště vysolil, pro mě, nechutný balík a váha ukázala, že jsou poněkud otylé. Výrobce ve svém katalogu pro rok 2020 píše: "Weights given are within +/- 8%," a proto bych se neměl rozčilovat. Ale mě trápí i to, že to může být zmíněných 8%, proč ne třeba jen 4% nebo raději 2% a vůbec, proč je tam (+), proč ne jen (-)? A druhak, vědom si skutečnosti, že vzorek 2 plášťů je statisticky naprosto nevýznamný, mě štve, že oba váží o 6% více. To mě nutí klást si otázky, zda výrobce záměrně uvádí v katalozích nižší hmotnost, než je schopen dosáhnout, což bych považoval za klamavou reklamu a nebo zda jeho technologie není schopna produkovat pláště konzistentní jakosti. Tak či onak, ani jedno mi neumožňuje nahlížet na výrobce v příznivém světle. Závěr měl vyznít asi tak, že se raději pokorně vrátím ke své oblíbené značce Continetal, jenže ta ve svém katalogu mluví dokonce o váhové toleranci 10%, takže raději sklapnu podpatky svých lodiček a vyrazím si zaplavat...

Hmotnosti plášťů:

• 485g + 38,8g = 523,8g (skutečná váha 513g, tj. +6%)
• 535g + 42,8g = 577,8g (skutečná váha 569g, tj. +6%)

Detaily plášťů:

• Shwalbe Rocket Ron Evolution Line LiteSkin
• ETRTO: 54-622
• Velikost: 29x2.10
• Barva: černá
• Tlak: 2.0-4.0 Bar (30-55 Psi)
• Jmenovitá hmotnost: 485g
• EPI: 127
• Zatížení: 110 kg
• Číslo výrobku: 11600384.02
• Shwalbe Rocket Ron Performance Line
• ETRTO: 54-622
• Velikost: 29x2.10
• Barva: černá, 
• Tlak: 2.0-4.0 Bar (30-55 Psi)
• Jmenovitá hmotnost: 535g
• EPI: 67
• Zatížení: 110 kg
• Číslo výrobku: 11600389.02

Sabelell a Thule Urban Glide 2 (2020) aneb ne všechno je Volvo, co se jako Volvo tváří

Thule Urban Glide 2 (2020) nabízí opravdu hodně a hodně toho také není v pořádku:

• Výbava
• v základu nenajdete hrazdičku, které by se bdělé dítě mohlo držet, nedílná součást většiny sportovních kočárků je zde za příplatek řádově 1000Kč
• Distribuce
• oficiální ČR distribuce prodává kočárek vyrobený v roce 2018 jako model 2020
• oficiální ČR distribuce je celkem drahá, v Rakousku, Maďarsku i jinde ušetříte tisíce
• Dokumentace
• jeden aspekt celkem dopodrobna rozepsaný - http://sabelell.blogspot.com/2020/03/o-tom-co-me-vazne-netesi-kdyz-si-po.html
• Montáž/výstupní kvalita
• po sestavení kočárek na rovině zatáčí 
• nebylo vůbec seštelováno přední kolo
• brzda na zadním levém kole drhla (a nepomohlo seřízení napnutí lanka)
• Konstrukční pochybení
• i přes jedny z největších kol neočekávejte komfort pro dítě, konstrukce je sice odpružená, ale dítě už na malých nerovnostech poskakuje jako splašená koza (když se do kočárku opřu svými víc než 90kg, tak se zhoupnout umí, ale 10kg nákladu odpružení k činnosti nepřinutí)
• dítě nemůže sedět s opřenými zády, protože polohu v sedě tento kočárek neumožňuje
• zádová opěrka není profilovaná, takže spící dítě většinou usne nakřivo s hlavou opřenou o kovovou konstrukci zastřešení kočárku místo toho, aby spalo rovně na zádech (a překryv tohoto kloubu je malý, takže hlava leží na tvrdém)
• přední kolo, jeho uchycení, závlek a následky
• poměrně malé a neodpružené se podílí na diskomfortu dítěte
• při zvednutí předního kola, např. při najetí na chodník se ve většině případů kolo protočí na bok a další jízda je doprovázena de facto poskokem kočárku
• bez aretace se přední kolo rozvibruje už při rychlosti odpovídající rychlé chůzi natož pak při běhu
• tvrdá "neodpružená" konstrukce je zdrojem tlumených pazvuků při jízdě mimo asfalt
• na pohled dokonalé plasty a zejména z nich vyrobené prvky s možností pohybu, tedy brzdová páka a nastavitelná madla mají takové vůle, že při pohybu po jakémkoliv povrchu jiném než závodní trati hlasitě drncají
• ruční brzda na zadních kolech vyžaduje neustálé štelování, aby vám kočár při brzdění nezatáčel
• s kočárkem není de facto možné couvat
• madlo je "znehodnoceno" 2 bowdeny vedoucím od brzdy uprostřed madla, de facto 1/3 a více je nepoužitelné, protože se vám tam pletou 
• při sklopení madla se pohnou bowdeny takovým způsobem, že brzdy začnou brzdit
• šířka kočárku je taková, že se nevejdete na typické kolejnice na schodech, neprojedete jedním křídlem dvoukřídlých dveří v paneláku
• tam, kde jsou nájezdy po schodech dostatečně široké (výjimečná situace), tak zase pohoříte na skutečnosti, že musíte jet po dvou kolech a při jistém sklonu schodiště začne být tato operace poněkud nebezpečná
• délka kočárku je taková, že se nemusí vlézt do výtahu a když už se tam vleze, tak vy ne (aspoň někdo, kdo má 90kg)
• při skládání kočárku se vám lehce stane, že poškrábete "hliníkovou vidlici" předního kola a tak způsobíte svému kočárku újmu designovou a také na zůstatkové ceně
• součástí oddělaných zadních kol je i pár desítek cm dlouhá osa, takže jsou slušně neskladná a mazivo z nich lehce umaže místo, kam je položíte, nedejbože textilní část kočárku
• textilní části nelze sundat bez poměrně rozsáhlé demontáže celé konstrukce kočárku, takže jsou efektivně nepratelné
• Detaily, které nepotěší
• aretace zastřešení by mohla být tišší, aby manipulace s ní nebudila dítě
• nikde není místo na odrážedlo, cokoliv většího, co je potřeba odložit/vézt
• špatné větrání z boku - chybí UV ochrana, dítě se může lehce spálit
• kočár není navržen tak, aby na rukověti visela taška (mohl by se převrátit), kvůli tomu musíte stále lézt do spodní tašky
• síťovaná kapsa na zádové opěrce je využitelná pouze, když nesklápíte opěrku do polohy vleže
• na lankách brzd zadních kol chybí koncovky lanka

[Edit] Na druhou stranu je třeba vyzdvihnout kvalitu zákaznického servisu. Je sice pravdou, že ani má reklamace vyviklaného předního kola se neobešla bez jistých potíží. To když se mnou zaslaná zpráva z webového formuláře ztratila a trvalo možná tři týdny, než se mi někdo ozval... Ale pak už to vypadalo přesně tak, jak bych si představoval. Příchozí telefonát, vysvětlení problému a rychlá domluva, že si to rád opravím sám, když mi pošlou náhradní díl. Aniž bych musel kamkoliv zasílat kočár, byla na poště příští den problémová součástka. Za tento přístup tleskám. 

O tom, co mě vážně netěší - trapné hloupé pokladny v Bille

Jsou okamžiky, kdy si připadám, že žiji v banánové republice a pak mi je z toho smutno, trapně a vůbec... Mnozí by vzápětí mohli podotknout, že hateovat pokladny v Bille, pokud se příběh točí okolo stravenek, Sodexa apod. je to nejméně důležité/přínosné a kdo ví jaké jiné a třeba by i měli pravdu, nicméně to jsou věci, kterým nerozumím a vzhledem k mým plaveckým schopnostem nehodlám bruslit na tenkém ledě...

Co chci říct? Elektronická stravenka - Sodexo Gastro Pass Card, limit 500Kč na den, Billa, nákup za litr... Jak si myslíte, že je možné zaplatit? Ale ovšemže můžete zaplatit libovolnou částku (<=500Kč) stravnkovou kartou, ale prvně musíte zaplatit tu druhou část v hotovosti. V hotovosti? Hotovost? To je to, co už nějakou dobu nepotřebujete ani při placení známky na České Poště? WTH? To si děláte pr... Billo, víte, které je století? Tohle mi opravdu přijde jako známka ignorance, tuposti, neschopnosti, ...

O tom, co mě vážně netěší - Alpina a Rottefella

Dnes se budu rozčilovat nad běžkařskými proprietami. Odkud asi tak začít? Tak snad nejprve přiznání, že přestože jsem si na běžecké lyžáky slovinské firmy Alpina již stěžoval, stěžuji a nejspíše budu stěžovat i nadále, tak je stále vozím a opětovně kupuji. Proč? Prostě mi v té bídě nesedících lyžáků nesedí nejméně. :-) Konec konců fit je kategorie sama pro sebe a stále mi uniká např. poznání, proč sportovní a závodní boty šijí podle jiných kopyt než turistické boty a proč se ta kopyta tu a tam mění v průběhu času... Ale to sem nepatří. Takže vzhůru na to, co mě trápí.

1) Alpina Racing NNN 338, 1998-2011, 3000 (3600)Kč

• vložka nedržící na svém místě
• meteriál měkkých částí obuvy se časem odrolil a ztratil voděodpudivost
• materiál pevnějších částí obuvy popraskal zejména v místě ohybu
• plastový materiál popraskal
• plastové uchycení tkaniček popraskalo a nebylo možné lyžáky dotáhnout
• suchý zip přestal řádně zipovat

2) Alpina C Combi (5007-1), 2015-2020, 3000 (4000)Kč

• vložka nedržící na svém místě
• příšerně vrzající plastový kloub
• materiál celé obuvy se trhá o sníh
• pokus o reklamaci:
• prodejce ujistil, že nemá cenu posílat obuv výrobci/distributorovi
• mechanické poškození je nereklamovatelné
• boty nejsou určeny do stopy, ale do vitríny, nebo někam, kde nemůže dojít ke kontaktu se sněhem

3) Alpina S Combi (5039-1), 2017-2019, 3000 (3240)Kč

• špatně přišitý zip 
• příliš těsné přes nárt (noha s nízkým nártem) -> namáhání a poškožení zipu
• 3 x prasklá podešev (váha 50kg, ujeto řádově 500km) -> KO
• pokus o reklamaci:
• prodejce ujistil, že nemá cenu posílat obuv výrobci/distributorovi
• mechanické poškození je nereklamovatelné
• boty nejsou určeny pro lidi s váhou vyšší než 40kg?

4) Madshus Hyper U, 2015-2019, (4590)Kč

• 2 x prasklá podešev NNN (váha ?kg, ujeto max. 200km) -> KO

Závěr

Je mi líto, že na mých letitých lyžácích Fischer XC Control také nepraskla podešev, protože bych je přidal do tabulky hanby. A možná bych se více než do Alpiny opíral do Rottefelly, která je dodavatelem podešví (aspoň tak soudím dle omezeného počtu podešví objevujících se na značném množství různých běžeckých bot odlišných výrobců, všechny do nedávna (Pro-Link/Turnamic) s vyraženým logem NNN nebo přímo Rottefella). Ale i bez toho je jasné, že některé série podešví Rottefella jsou dobré maximálně tak na poličku, nikoliv do běžecké stopy, poněvadž vydrží kulové...

Z tabulky je přiměřeně jasné, že se nejedná výhradně o moje vlastní boty, ale i boty mých nejbližších. Kdo mě zná z bílé stopy, by mohl namítat, že se k této části výbavy chovám ne zrovna příkladně a že leckdy vyvádím skopičiny, na které boty nemohly být stavěné. Těmto hlasům bych musel dát za pravdu, ale s důležitým upozorněním, že se takto chovám k těm starším, ne k nejnovějšímu vlastněnému modelu, který naopak značně přehnaně opatruji. Prostě vždy se mi doma válí několik různých párů různého stáří a obouvám je podle zamýšleného typu lyžování.

Ale i kdybychom předchozímu odstavci nevěřili a vzali v potaz prosté neoddiskutovatelné skutečnosti, jako váhu, rychlost, případné (avšak výjimečné pády), místa a okolnosti, kde lyžuji, tak bychom došli ke stejným závěrům... Proč? Já žádné boty nezlomil. A jak se to povedlo Janičce, která váží 50kg i s parafínovacím kopytem, žehličkou a 3kg vosků je mi dodnes záhadou. Rozhodně se nepouští do žádných divočin, nepadá a styl má vytříbený. Není jiného závěru, než že se to Rottefelle tu a tam nepovede a nebo s podešví správně nezachází výrobce obuvi, tj. Alpina, Madshus, ... a nebo jsou tyto kousky určené tak pro focení na Instagram či FB, nikoli však do stopy. Tak či onak je to smutné, trapné a stojí to nemálo peněz...

O tom, co mě vážně netěší - když si po sobě někdo nepřečte návod ani jednou, i ty Brute Thule?

Je s podivem, kam se člověk dostane, neumí-li číst. To jsem se chtěl nejprve něco málo dovědět o švédské firmě Thule, než se do ní opřu. Jenže Wikipedie ne a ne nabídnout mi něco jiného než záhadný severský ostrov. Už už jsem si myslel, že svůj název odvozují z řecké mytologie, když v tom... Společnost Thule, svastika ve znaku, skupina, kterou Hitler proměnil v NSDAP... No a pak se mi divte, že Thule jakožto skutečnou společnost vidím jako jiho-švédskou company založenou ve městě Hitler-Stop v přijatelném roce 1942 a to se podržte, panem Thulinem. V tomto okamžiku mě přestalo bavit moje tragikomické bádání a bez vědomí toho, odkud že odvozují své jméno se vrhněme přímo na věc samotnou.

Ano, většina manuálů stojí za starou belu, takže proč si brát na paškál zrovna Thule? Prostě měli smůlu, jejich dokumentace bohužel nevyčuhuje z řady průměrnosti a tuposti, nicméně jejich výrobky, a nebo aspoň PR hrající na notu kvality, výjimečného designu, ano. Když si k tomu připočítáte i prémiovou cenu, nezbude vám než se z toho zklamání vypsat. Takže dávejte přiměřený pozor.

Cituji dokument "Thule_Urban_Glide_2_Thule_Urban_Glide_2_Double_v3.pdf" a to přestože si vůbec nekupuji kočárek pro dvojčata:

• Tento výrobek nepoužívejte, dokud si nepřečtete celou uživatelskou příručku a dokud jí neporozumíte. V případě nedodržení pokynů výrobce hrozí vážné zranění nebo i smrt pasažéra či cyklisty.
• OK, takže jestliže tomu rozumím správně, kdokoliv, kdo si nepřečte a neporozumí uživatelské příručce výše zmíněného kočárku pro dvojčata, může způsobit smrt NÁHODNÉHO cyklisty? Tak to potěš....
• OK, kde hledat vysvětlení? Snad pomůže anglická verze: "Read and understand entire owner’s manual prior to use. Failure to comply with the manufacturer’s instructions can lead to serious injury or death of the passenger/rider." Inkriminované slovo "rider" totiž nemusíme jisto jistě překládat pouze jako cyklistu, co třeba takový řidič či jezdec, tj. nejspíše ten, který kočárek tlačí...
• Tento produkt není vhodný k použití při běhu či jízdě na bruslích.
• NEBEZPEČÍ PÁDU v důsledku převrácení. Chcete-li vozík použít při běhu, zajistěte přední kolo v režimu pro kondiční běh nebo namontujte schválený set Thule pro kondiční běh.
• OK, takže zatímco první odstavec o sportovním kočárku určeným pro běh, inline brusle apod. tvrdí, že k tomu vůbec není určený, tak následující odstavec, říká, že právě pro tyto činnosti je třeba přední kolo přepnout do režimu "pro kondiční běh". Takový oxymóron, není-liž pravda.
• OK, tady nám anglická verze moc nepomůže, poněvadž překlad vypadá vcelku správně: "This product is not suitable for running or skating. FALL HAZARD from tip over. When used for running ensure front wheel is locked in jogging mode or approved Thule jogging kit is installed."

Škoda, je mi z toho smutno...

O tom, co mě vážně netěší - když sám výrobce nezná technické údaje, to myslíte vážně, Electroluxe?

Při vypouštění teče pračka a já se jí vůbec nedivím, poněvadž na její vypouštěcí hadici je nasazené staré a hlavně blbé těsnění. Ale ouha, ono to není tak lehké sehnat správné těsnění. Jak už tak bývá zvykem, prolézám virtuální svět a nenacházím, co hledám. Když tu se u konkurence blýskne na sušší časy, koukám na těsnění od Electroluxu a skoro bych byl spokojen, kdybych viděl nějaké rozměry. Ty nevidím, ani nevidím pro jakou pračku z jejich stáje je těsnění určeno, takže vidím jen červeně, že za kus gumy chtějí 72Kč, na stranu druhou lepší než pravidelně vytápět sousedy, že... No co, tak se poptám přímo Electroluxu na jejichž webu konec konců serfuji. Překvapivě poměrně brzy jsem dostal milou lakonickou odpověď, že mi děkují za využívání služeb jejich kontaktního centra, ale že bohužel nemají tento technický údaj k dispozici. A já se ptám, kdo tedy...

O tom, co mě vážně netěší - Ikea a její talíře

Vtipné či smutné? Záleží na úhlu pohledu (Darth Vadera). Jen aby bylo jasno, právě na mě kouká z pyžama, resp. trička, přeci bych v takhle potištěném hadru nespal ;-)

Ikea mě naštvala už tolikrát, že jsem párkrát (rozuměj 2x) neodolal a neopomenul se zmínit... Když jsem si tu hrůzu přečetl, měla mi chybějící soudnost vystavit stopku. Nestalo se, takže tento post bude dosti zbytečný, ale i talířová story má nárok na své pokračování, není-liž pravda...

V O tom proč mít rád uekI, díl 2 jsem se rozčiloval proč talíř, ze série Ikea 365+ není stále tím stejným talířem. O nějaké tři roky později zahynul další z mých oblíbených talířů, aby mohl nechat vyniknout hloupost (možná tu moji, že jsem si kdy tyto talíře koupil). Zkrátka nejspíše platí vše, co jsem psal minule (ne vážně nemám zájem ověřovat místo výroby, číslo série a další serepatičky, které mě kdysi asi braly). Tedy všechno s výjimkou průměru, který se změnil přibližně o 1,5cm, možná by bylo vhodné napsat zeštíhlel ;-) No, jestliže mě naposledy trápila barva, tvar a výška nového talíře, tak tady jsme se dostali na nový level. Předchozí odlišnosti byly nejpatrnější při pohledu na vyrovnané talíře v rázku, tj. na stole si toho nikdo ani nemusel všimnout (možná). Nyní by u stolu museli sedět opravdu nevšímaví lidé, aby nepostřehli, že jeden z talířů je značně podměrečný. Tak ti díky, Ikeo! Zkus se zamyslet, zda by jiné talíře neměly mít i jiná jména. Všimla sis, že např. výrobci automobilů k názvu svých vozů dodávají třeba číslo generace. Nebo mi chceš, milá Ikeo, tvrdit, že Škoda Octavia první generace je stejná jako Škoda Octavia té poslední (toho času asi IV.)?

Dost slabé, vím. Jako bolestné vám dopřeji Ikea překvapení. Zkuste si vyhledat držák toaletního papíru ENUDDEN, pozorně si přečtěte "Slovo návrháře" a následně neopomeňte zkouknout galerii fotografií. WTGRS!

Losí test aneb ne o autech jakožto spíše o ponožkách Moose

Již dávno jsem si oblíbil sportovní a to především vlněné ponožky od českého výrobce Moose pro jejich užitné vlastnosti, kvalitu a nízkou cenu. Jak čas plyne, mohou se měnit názvy, modely, složení, střihy a kdo ví, co ještě. Z důvodů čistě praktických, protože si vážně nepamatuji, jak se jmenovaly ponožky koupené před 5 lety, jsem se jal poskládat malou tabulku referencí spolu s krátkými poznámkami, které de facto a převážně prezentují můj názor na to, co jim chybí k dokonalosti.

Pokud bychom se bavili o modelech vlněných, mají společných minimálně několik nepřekvapivých a možná spíše očekávaných vlastností:

• poskytují příjemné klima de facto celoročně
• vlhké/mokré ponožky nestudí (do jisté míry, durch mokré ponožky a lyžáky při -15°C vážně studí)
• lze nosit bez zápachu možná i týden
• "překvapivě" přes celoroční užívání nabízí životnost v řádu let
• dobře padnou, technické, anatomické (L+R)

Tabulka velikostí Moose:

XS	2-3	36-37	22-23
S	4-5	38-39	24-25
M	6-7	40-41	26-27
L	8-9	42-43	28-29
XL	10-11	44-45	30-31
XXL	12-13	46-47	32-33

Zakoupené ponožky Moose:

Název	Kód	Velikost	Cena	Složení	Určení	Zakoupeno
Hurricane	HU	XL, XL, S	219	80% SilverWool - Merino vlna s ionty stříbra, 10% Polypropylen, 5% Polyamid, 5% elastan.	Zimní cyklistické ponožky	13.12.2018 (XXL), 25.9.2018 (S)
Nordkapp	NK	XL, S	249	75% SilverWool - Merino vlna s ionty stříbra, 10% Polypropylen, 10% Polyamid, 5% elastan.	Zimní cyklistická ponožky	25.9.2018 (S)
Yeti	EI	XL	229	80% SilverWool - Merino vlna s ionty stříbra, 10% Polypropylen, 5% Polyamid, 5% elastan.	Zimní turistické ponožky
CrossCountry	CC	XL	164	80% ClimaWell Polypropylen, 10% Polypropylen, 5% Polyamid, 5% elastan.	Cyklistické ponožky	11.10.2016
Motion	MO	XL	164	60% ClimaWell Polypropylen, 30% CoolMax Polyester, 5% Polypropylen, 5% elastan.	Běžecké ponožky
Limited	LI	XL	?	?	Cyklistické ponožky

Fotografie zakoupených ponožek Moose (obrázky z webu https://www.moose.eu/cz/):

Moose Hurricane
Silná guma, která mě tlačí, zatím jsem si je nestihl oblíbit.

Moose Nordkapp
Můj nejoblíbenější model. Dobře drží a neškrtí.

Moose Yeti
Na kole trochu slézají z paty, čímž je rozdírám nad patou, kde nejsou vyztuženy. Příjemně volná guma.

Moose CrossCountry
Neposkytují komfort vlněných ponožek. Sedí však nejlépe a pro maximální výkon jsou nejlepší.

Moose Motion
Skvělé běžecké ponožky, které pomáhají tlumit nárazy, jsou zesílené na exponovaných místech. Jen v některých botách kloužou více než bych chtěl.

Limited (něco mezi LightSpeed a RoadMaster)
Moc nepoužívám, nemají rozlišení pro P a R nohu.

Na exkurzi v továrně Sportenu/Kästle

Samotného mě zaráží kolik let trvalo než jsem se dostal na exkurzi k "domácímu" výrobci lyží a snowboardů, firmě Sporten, toho času vlastně už Kästle. Nenacházím příliš mnoho důvodů pro jakékoliv rozepisování se o samotné výrobě či publikování jakýchkoliv fotografií (tím spíše, že jsem žádnou nepořídil), konec konců takových reportáží na Internetu naleznete minimálně několik. Tak či onak vám to jen stěží může nahradit vaši osobní účast... Možnost zeptat se na všechno, co vás zajímá, vnímat teplo, chlad, pociťovat různé čichové vjemy a být při tom, když se rodí běžky, byl pro mě zkrátka nezapomenutelný okamžik, který bych přál všem, kteří se o výrobu zajímají. A tak nezbývá než aspoň telegraficky popřát výrobci mnoho zdaru...

Pračka Whirlpool AWE 8730, její smrt a zmrtvýchvstání

Není nad koupit si pračku a doufat, že vydrží. Nevydrží. Whirlpool AWE 8730 s pořizovací cenou řádově 10.000Kč odešla po 5 letech používání do věčných lovišť nevypraného prádla. Nutno říct, že už během 3. roku provozu se objevil typický problém mnoha vrchem plněných praček této značky, rezivějící dveře. Přijde mi to nanejvýše trapné, víc k tomu asi netřeba dodávat. Podobně idiotské mi přijde i trvání poslední minuty, která si občas nezadá třeba i s deseti minutami. Že by ten šestý smysl nějak měnil kontinuitu časoprostoru? To vše se nicméně dá skousnout, ale to že vám pračka umře během praní s plným bubnem vody a prádla, to už bylo moc. Po záchranné akci "nenechte utonout vaše prádlo" jsem se jal zjišťovat, co se asi tak mohlo stát. Naštěstí tu máme Internet, který se zrovna ne jednou zmiňuje o "Domino controlleru" AKA programátoru AKA Whirlpool L1373. Mezi řádky a dokonce i na řádcích se dočtete, že tu soudruzi z Whirlpoolu udělali chybu, když vývoj tohoto kousku elektroniky svěřili italské firmě a následně ho nechali vyrábět v Polsku. Koho pak překvapí, že návrh desky a její osazení trpí mnoha neduhy. Důsledkem nevyhovující kvality bylo několikeré stěhování výroby od jednoho polského šlendriánu k druhému. Vskutku výživný koktejl, Itálie a Polsko... V tu chvíli jsem spíše obdivně koukal na desku plošného spoje a nevěřil, že vydržela fungovat tak dlouho a vlastně, že kdy fungovala. :-) Co s tím? Tak zaprvé můžete koupit novou pračku, 10.000Kč v háji, starou pračku, 1.000-10.000Kč v háji, nový programátor za 3.000Kč (s diagnostikou, zda se závada vážně skrývá na tomto místě, cestou technika, samotným náhradním dílem a výměnou bych se nedivil, kdybychom se bavili o 4.000-5.000Kč). BTW pokud vyhledáte na Internetu výše uvedená klíčová slova (L1373), zjistíte, že lidé po celém světě řeší tentýž problém... Zdá se, že ve většině případů jde o selhání několika elektrotechnických součástek. A teď se podržte, cena tohoto smetí v českém maloobchodu atakuje řádově 50Kč (konkrétně v únoru 2019 jsem za ně v GME zaplatil 43Kč). A teď to nejdůležitější, jejich seznam:

• AC/DC měnič LNK304PN, 29Kč
• Tlumivka axiální TL 470uH, 10Kč
• Metal oxidový rezistor 22R, 2W, 5%, 4Kč

No a pokud by se vám nechtělo vylézat z bytu, tak si sadu těchto a případně i dalších součástek (pár diod, rezistorů a kondenzátorů) můžete objednat jako opravný set L1373 přímo na eBayi. Nemohu a ani nechci tvrdit, že jde vždy o týž problém, nicméně zničené součástky poznáte na první pohled, tlumivka, rezistor i integráč byly viditelně KO (prasklina, vyteklina, vyteklina).

A tak posledním avšak velkým problémem jest, výměna samotných součástek. Možná si říkáte: "Co je to za kopyto?" No a máte pravdu, otrávil jsem sebe, ženu a vyudil byt, během těchto inkriminovaných 4 hodin jsem vyměnil 2 ze 3 součástek, aby to po smontování (dobrá hodina práce, pak vysvětlím) a zapnutím do elektriky opět shořelo. Well done! Pak následovala potupná avšak nejlogičtější cesta, poprosit kolegu z práce, Karola, který to s mikropájkou umí, aby napravil, co jsem zpackal. Po té, co ho přešel několikaminutový záchvat smíchu cože jsem s tišťákem provedl, se uvolil k tomu, že se mi pokusí pomoci. Njn. svým odborným zásahem jsem jeho práci ještě ztížil... Nechápu čím byla ta deska zalita, ale po neúspěchu s mikropájkou jsem nasadil těžký kalibr v podobě trafopájky, která stále hrozila zničením všech integráčů díky statické elektřině a přesto ani s její pomocí se mi nedařilo dostat součástky z plošného spoje. Fail! Karol odvedl skvělou práci, po další hodině mého skládání a zapojování modulů, zde se ukázala důležitost nafotit si do posledního detailu a hlavně z více stran to co hodláte rozmontovat, protože při opětovné montáži pak koukáte na 10 konektorů, které na první pohled můžete zapojit do asi 15 míst a z jedné přehledové fotografie opravdu nezjistíte kam co zasunout..., jsem byl připraven vrazit pračku do zásuvky ať se děje vůle...

Juchů, vyhození několika tisíců korun se odkládá, pračka doprala svůj program, který započala asi před 14 dny a zdá se, že funguje. Poučení? Věřte, že mnohé je spotřebním zbožím a že mnohé za mnoho nestojí. Nevěřte, že takové spotřební zboží nelze opravit. A hlavně nepouštějte se do toho sami, pokud tomu nerozumíte, jinak znegujte větu o tom, že nemáte věřit, že takové spotřební zboží nelze opravit = nepůjde opravit. Svěřte to kvalifikovaným lidem (byť to bude kamarád, známý či kolega).

Levandule a Rumpál aneb o lyžích a lidech

Asi nikdy jsem si nevytvářel přílišný vztah k věcem a přesto se mi líbilo (přirozeně ne ve všech případech), když někdo svoje věci polidštil pojmenováním. Kdybych to však udělal sám, byla by to falešné, právě díky absenci výše zmíněného vztahu... Toto trvalo hromady let, až v roce 2019 došlo k zásadní změně. Lyže na obrázku (moje lyže) jsou ozdobeny písmeny L a R, které jako by dávaly tušit něco jako "Left" a "Right". Nicméně tak tomu úplně není, aspoň soudě podle fotografie, poněvadž L je vpravo a R vlevo. Takže bych to viděl asi takto, buď přiznám, že jde opravdu o označení levé/pravé lyže a já jsem kokot, protože jsem to udělal přesně naopak a nebo... A nebo prostě L a R znamená něco jiného... Rozhodla skutečnost, že jsem se nehodlal považovat za vola, a proto jsem lyžím vymyslel jména, "Levandule" a "Rumpál". Pošetilá radost z ulétlosti zcela nepříslušejících jmen v kombinaci případného překvapení nad domnělou záměnou pravé a levé lyže mě uhranula natolik, že mi ani nevadí absence vztahu (na to mám důkaz, stačí se podívat na skluznici) k lyžím a díky tomu nepovažuji jména mých lyží za známku povrchnosti či neupřímnosti. První, kdo si toho všiml, byl Mára, když jsem mu půjčil lyže, toho jsem však jen ujistil, že je má správně ač to vypadalo špatně a nevykládal mu pohádku o jménech. No a kdyby vás zajímalo, jak to bylo ve skutečnosti, tak nevím, ale osobně vám nějakou pohádku povím...

Jakže to letos vypadalo s těmi běžkami

Tu a tam :-) se zmiňuji o nějakém tom běžkařském výletu, sem tam i neopomenu podat nákladové přiznání, ale nikdy jsem se takovou věc neopovážil učinit souhrnně pro celou sezónu. Po té, co jsem tak učinil, se trochu obávám, aby si následující řádky nepřečetl nějaký zapálený ekolog... Ale i bez toho stojí za to prozkoumat uhlíkovou stopu, kterou tato moje zábava zanechává a přirozeně se zamyslet nad důsledky!

Na lyžích jsem zvládl:

• 1880km
• 199h
• 9,4km/h (směšné)

Autem jsem za sněhem urazil:

• 9900km
• 152h
• 65km/h (překvapivě hodně)

Smutná statistika praví:

• na 1km běžkování připadá 5km v autě
• na 1h běžkování připadá 46min v autě
• kdybych jezdil sám (což se stalo snad jen jednou), tak by mě benzín stál 11Kč/1km běžkování

BezvaSport není bezva aneb o (ne)slušnosti

Běžná situace, 12.3.2018 večer jsem si objednal peněženku v internetovém obchodě BezvaSport.cz. O dva dny později, tj. 14.3.2018 mám zboží nachystané na odběrném místě firmy v Brně (zdá se, že firma takových míst toho času má 6 po celé ČR a nezdá se, že by si nebyla rovnocenná). Potud to bylo bezva, bohužel tu to také skončilo...

Já: Dobrý den.
Prodavač: Dobrý den.
Já: Jdu si vyzvednout zakázku na jméno...
Prodavač: Číslo prosím...
Já: (Říkám si trochu pruda, ale co) ...<číslo zakázky>
Prodavač: Počkejte chvíli a přináší mi peněženku v neprůhledné obálce. Chcete se podívat?
Já: Netřeba (důvěřuji skladníkovi, že do obálky vložil správné zboží, navíc jsem asi už zvyklý prvně zaplatit za krabici, o které nevím, co v ní je a až pak si zboží prohlídnout. Tušíte správně, tu se stala chyba, naplnil jsem jen polovinu přísloví: "Důvěřuj, ale prověřuj!")
Prodavač: Jak budete platit, kartou nebo hotově?
Já: Hotově, předávám prodavači hotovost. Tisk faktury trvá však dlouho, tak nakonec z dlouhé chvíle kouknu do obálky a nestačím se divit, místo peněženky červené (dokonce to měla v názvu) na mě svítí peněženka duhových barev. Pardon, to není správné zboží.
Prodavač: Ale já jsem už vytiskl fakturu... Ale snad můžeme udělat vratku.
Já: OK. (Čekám.)
Prodavač: (...po asi 5 minutách) Objednejte si pak znovu správné zboží (jako bych přesně toto již neudělal), máte kartu?
Já: Ne! (A nechápu proč mi nechce vrátit hotovost, kterou jsem mu před pár minutami dal, ale chce využít platební kartu.)
Prodavač: OK, vrátím vám hotově peníze bez poštovného.
Já: Prosím?!
Prodavač: No děláme vratku, ale peníze za poštovné se nevrací.
Já: Nedostal jsem správné zboží, udělali jste chybu, proč bych měl platit za poštovné znovu u další objednávky?
Prodavač: Já nemůžu za to, co nám poslali, vidíte, že do obálky není vidět. Peníze za poštovné se nevrací.
Já: (Ač je to netypické, začínám neskutečně pěnit.) Mohu to reklamovat?
Prodavač: Ano, ale bude to trvat měsíc.
Já: Prosím? (Chce se mi poslat zpomaleného prodavače ke všem čertům, ale uvědomuji si, že si nepomůžu, buď přijdou vinou neslušného obchodu o peníze (a co že jde o 29Kč, z jiného úhlu pohledu je to totiž 15% ceny zboží, navíc nejde o těch pár korun, ale o princip) a nebo o hromadu času. Začínám přemýšlet o tom, že možná nejde o špatně nastavené procesy ve firmě, třeba je to jednání naprosto v souladu se zákonem, protože jsem dal prodavači peníze a on mi dal zboží s obálkou, možná jsem dokonce měl podle zákona zboží před koupí zkontrolovat/prohlédnout, kdo ví, neznalost zákona neomlouvá...) Pokud však bylo jednání dle litery zákona, tak je ta litera trochu pokřivená. Zkrátka stojím v obchodě, je jasné, že se chyba stala na straně obchodu. Místo toho, abych slyšel omluvu: "Omlouváme se a neprodleně se postaráme o nápravu naší chyby, správné zboží vám zašleme na vaši adresu," jsem se nejprve dověděl, že si mám zboží znovu objednat, pak že mi za jejich vlastní chybu nevrátí všechny peníze, které jsem zaplatil, nebo, že budu čekat měsíc, než se rozhodnou, zda mi vyreklamují zboží, špatné zboží, které jsem si vážně neobjednal... Ano, přesně takhle si představuji, že funguje správná firma, dělá chyby, neomlouvá se, chová se alibisticky, nenese vinu za své chyby, ze zákazníka dělá vola, zákazník jí je ukradený, ... Skvělé, u bezva firmy v životě již nebudu nakupovat!

Chillivoloviny

Asi mi to patří a možná všem, kteří si zahrávají s ohněm (byť v podobě kapsaicinu).

11.1.2018 - To si takhle vyrazíte s kolegy z práce zcela výjimečně na oběd a pak málem skončíte na nemocničním lůžku. Jak je to možné? Lehce... Indie! Je to zvláštní, přeci jenom nejsem nováčkem ve světě pálivosti. Většina mých předešlých návštěv indických restaurací spočívala ve výběru phalu s přáním, ať mi to kuchař udělá tak ostré jak jen dokáže. Po pravdě řečeno, nemám zase tolik světových zkušeností a vlastně ani těch domácích, abych mohl bezpečně vyvádět takové nepředloženosti. Nicméně i tak se ukazuje, že se to dá přežít, protože se široko daleko skutečně pálivé jídlo nep(r)odává, tedy s pár čestnými jakože výjimkami...

2012? - V Praze v Tandooru (na Břevnově) jsem si nechal naložit ten nejpálivější phal, který umí a ano, vážně to pálilo, ale zároveň jsem si pochutnal. Tandoor nějakou chvíli okupoval špici mého soukromého žebříčku pálivosti.

2013? - V Praze v Curry House (na Palmovce) jsem si dopřál do té doby nejpálivějšího a zároveň i nejchutnějšího phalu. Když jsem opouštěl po četných schodech restauraci, překvapilo mě, že necítím bolavé klouby, které jsem před návštěvou cítil na každém kroku. A pak, jako bych se vznášel.

2013? - V Praze v Yam Yam (na Vyšehradě) jsem si vyzkoušel údajně nejpálivější polévku v ČR s názvem Grung Tab Tom Yam (dnes snad Dangerous), kdysi člověk údajně musel podepsat papír, že to konzumujete na vlastní nebezpečí, nevím, ale pro mě dodnes zůstává jídlem, které jsem měl největší problémy pozřít, pálivost byla opravdu děsivá, pobrečel jsem si, časem to začalo být odporné a jen s krajní nechutí jsem pomalu polykal lžíci za lžící. O následných dvoudenních žaludečních problémech bych se raději už nezmiňoval (ani na to nevzpomínal), sněžení této krmě nebylo výhrou...

19.8.2014 - V Richmondu (USA) v Anokha jsem si dal lamb vindaloo s dovětkem "spicy as much as possible", peklo, tak nepálivé jídlo jsem nikdy nejedl, i jejich kuřecí polévka pálila více. Smutnější o to více, že jde údajně o "nejpálivější" indickou restauraci v Richmondu, VA. ...to jen tak na odlehčenou.

14.9.2014 - V New Yorku (USA) v Brick Lane Curry House jsem obdržel Phall Curry Monster diplom za snězení toho nejpálivějšího (bohužel jen co se teploty týče) phalu (prý z těch nejpálivějších chilli papriček na světě), nutno dodat, že zároveň i toho nejhnusnějšího a nejdražšího (nechal jsem tam tehdy v přepočtu asi 700Kč). Tím jsem s chilli experimenty v USA skončil, bohužel se mi nepodařilo najít nic skutečně pálivého.

11.1.2017 - V Brně v Golden Nepalu jsem v poledne (z obědového menu) sáhl po vindaloo a hloupě se optal servírky, zda v tomto čase nabízí jediný stupeň pálivosti. Ona jako že jo, ale že mi to může nechat "přiostřit", klidně až v duchu "indian style". No co si myslíte? Ale jo... Kývl jsem na to. Posilněn vědomím a skutečností, že se přeci v Brně žádná skutečně pálivá indická kuchyně nevyskytuje... Chyba lávky! Už první lžíce naznačovala, že to pálí, na stranu druhou nic senzačního, nabagroval jsem to do břicha za klasických pět minut. No a dalších pět minut trvalo, než mě to knockoutovalo. Prvně přišel takový nenápadný signál, něco jako "není mi úplně dobře". Pak pot, během chvíle mi tekl pot po hlavě v čůrcích. No a pak se roztočil svět, hustý. Takový kolotoč jsme ještě nežral a nešlo to zastavit. Zavřené oči pomáhaly jen trošku. Střídal jsem polohu s hlavou v záklonu a téměř v leže s polohou "superman"... No a pak se mi udělalo příšerně zle a já nevěděl, co s tím? Totálně mokré vlasy následovalo triko i kalhoty. Chtělo se mi lehce zvracet a bylo mi příšerně zle. S každou další sekundou byl můj stav horší a já netušil, jak to zastavit. Takhle nějak si představuji otravu... Naštěstí mi pomohli kolegové, kteří mi nejprve objednali jednu vodu, pak celý džbán vody a nakonec i sklenici mléka. Vodoléčba a mléko nakonec zabralo a odhadem po 10-15 protrpených minutách jsem se dostal do stavu skoro použitelného, jakože jsme zvládl zaplatit a odplazit se do auta.

Poučení? Nevím! Poznání? Vím, v Golden Nepalu umí pekelné jídlo. BTW následky byly přibližně srovnatelné (jen horší) s pozřením většího kusu Naga Morich (okolo 1.000.000 SHU), takže bych tipoval čistě lajcky na přiostření nějakou "plnotučnou" chilli papričkou.

Kam se Sodexo kartami

Vysočina - cestovky

• http://www.zdar.cz/ckzdar 601 329 214

Brno - relax

• https://www.starezsport.cz/ aquapark Kohoutovice
• https://www.starezsport.cz/ bazén Lužánky
• https://www.koupaliste-zabrdovice.cz/ bazén Zábrdovice
• https://www.bazen-ponavka.cz/ bazén Ponávka
• https://www.lazne-rasinova.cz/ lázně Rašínova
• https://www.rivec.cz/ koupaliště Riviera
• http://www.klajda.cz/ stěna Klajda
• http://www.hudysteny.cz/brno stěna Hudy
• https://www.infinit.cz/ sauna Infinit
• http://brno.jumppark.cz/ jump park
• https://www.mrazleci.cz/ kryoterapie
• http://www.motokary-modrice.cz/ motokáry
• http://www.4comfort.cz/ bazén, wellness

Brno - kultura

• https://www.ced-brno.cz/cs/dhnp/ Divadlo husa na provázku
• https://www.ced-brno.cz/cs/hadi/ HaDivadlo

Brno - cestovky

• http://www.blue-style.cz/
• https://www.brenna.cz/
• http://www.emma.cz/
• https://www.fischer.cz/
• https://ws.cedok.cz
• http://www.kmtravel.cz/
• http://www.natour.cz/
• http://www.tipatour.cz/cz/
• https://www.eximtours.cz/
• http://www.forline.cz/
• http://www.gopas.cz/Novinky.aspx
• http://www.kovotour.cz/
• http://www.tiptravel.eu/
• http://www.travelclubck.cz/

Brno - nákupy

• https://www.hanibal.cz/
• http://www.vodak-sport.cz/
• http://www.ortika.cz/
• http://www.sunsport.cz/ (sportovní zážitky)