Snad vás titulek nezmate jako mě samotného, o létání na paraglidu to tentokrát nebude, stejně tak nedostane lekci o muší anatomii... Spíše můžete očekávat pohádku o (ne)kultuře v Brně.
První, na co jsem v úterý narazil, byl německý film Oh Boy!, jehož promítání se ujala MZK, anotace pravila asi toto:
"Nejlepší film na začátek nového semestru. Vhodný pro studenty 1. i 24. semestru.
OH BOY vypráví v epizodách o turbulentním dni ze života mladého muže, na jehož konci nebude nic jak dřív. Skvělým debutem se podařilo Janu Ole Gersterovi připomenout velké vzory bez toho, aby je kopíroval: ranou tvorbu Woodyho Allena a AFTER HOURS Martina Scorseseho - ale i filmy pozdních 60. let vycházející a odehrávající se v Mnichovské městské části Schwabing. I přes všechny vzory se však Gersterovi podařilo najít vlastní rukopis od prvního až po poslední záběr."
Na ČSFD skóruje snímek 77% a co jsem na něj říkal já? Kam jsem se to pro Boha dostal? Diváci se usadili, světla konferenčního sálu potemněla a uvaděč započal svoji řeč... Nic zvláštního, že? No nebylo by, kdyby nemluvil německy :-) Nejvíc nejlepší na tom všem bylo oznámení, že film poběží s originální německou zvukovou stopou a německými titulky :-) To už jsem měl co dělat, abych se nepotrhal smíchy... Kam jsem se to zase dostal? No co, 82 minutová lekce němčiny právě začíná :-) Kupodivu jsem se občas i chytal, takže se s jistou porcí troufalosti, mi vlastní, dá říct, že jsem porozuměl tomu, o čem film vyprávěl... A tak jsem tedy viděl svůj první německý film v němčině :-) Jen škoda trhaného obrazu, před kterým jsem občas musel uhýbat zrakem, docela by mě zajímalo, kde byl problém, v počítači? mezi klávesnicí a židlí? v mechanice? BTW akce se bude opakovat každý měsíc, takže je hypoteticky a čistě teoreticky možné, že se něco málo časem přiučím :-)
Druhá srážka dne proběhla ve Flédě, kde se měl od 20h odehrát koncert Muchy a Poletíme? Muchu jsem chtěl slyšet naživo už dlouho a Poletíme? si stěží můžu nechat ujít, zvlášť když hrají v dosahu mávnutí plácačkou, že...
Filmové promítání v MZK skončilo půl hoďky před začátkem koncertu, naštěstí je to z knihovny do Flédy co by slonem dohodil, takže no problemo. Tedy malý problém tu byl, co s kolem? Budu ho zase parkovat v nějaké boční ulici? A to jsem si vzpomněl, kterak jsem při poslední návštěvě Flédy spatřil uzavřený dvorek a to dokonce se stojem na kola... A co že jsem v té frontě do Flédy končící někde daleko před klubem vypadal jak exot maximální a co že ten dvorek byl zamčený na petlici a co že 15 minut před začátkem bylo totálně vyprodáno, byť se had táhnoucí daleko pryč ani trošku nezmenšil... Ještěže jsem si toho dne ráno koupil lístek v předprodeji... :D Nicméně i tak jsme narazil na další malý problém, na pokladně neměli dostatek peněz, aby mi vrátili na pětikilo, LOL :-) V trafice vedle, kam mě poslali ať si rozměním, jsem také nepochodil, takže jsem se vrátil, předběhl nenažraného hada a chtě nechtě zaplatil za koncert o něco víc :-) V šatně jsem si domluvil, že jim tam s budou a helmou nechám i jízdní kolo, prý no problemo, takže zpátky na chodbu, prodrat se davem lidí a s kolem zpět dovnitř do klubu :-) Povedlo se!
Netrvalo dlouho a potkal jsem kamarády, Zuzku s Pavlem a holky hospodský. Zklamaný jsem mohl být jen z toho, že tu chyběl bratranec Muchy :-) No dobře, třeba mezi nimi neexistuje žádný příbuzenský vztah, ale příjmení sdílí jedno a totéž ;-)
Sál se otevřel a lidi se hrnuli zážitkům vstříc... jo a já si byl zrovna odskočit :-) Ale co, do první řady jsem se stejně propil, pardon, probil :-) Nevím proč, původně jsem si myslel, že prvně zahraje Mucha, pak Poletíme?, pak jsem si myslel, že budou hrát společně a nakonec jsem pochopil, že to bude přesně naopak :-) Vtipné na tom všem mi přišlo, že koncert nezačínal ani v 20:45, tj. třičtvrtě hodiny po avizovaném začátku... místo toho nějaký místní oznámil, že skupina čeká, až se poslední opozdilci dostanou do klubu... WTF? Tak to je známka punku! Lístky vyprodány v 19:45, takže se sem mohl dostat jedině ten, kdo měl lístek v ruce, popř. jako já koupený textovkou s doplatkem na místě a přesto ještě po hodině tu existovalo něco jako fronta? Tak či tak či onak či taktak Poletíme? přiletělo až po 21h a dobré dvě hodiny poletovali kluci šikovní na pódiu... Slovy těžko popsatelná pařba...
Mucha se tak dostala na řadu až po 23h a věru nevím, co k ní říct... "Takový ten pocit, když vyprodáte Flédu a udělá se vám ohromný beďár na čele..., kua kua pí..." No, ne že by se to nedalo očekávat, femipunk v akci, že? Domnívám se, že mě to moc nebralo, měl jsem totiž příliš času sledovat lidi a dění okolo sebe a jakože bylo co sledovat. První řada nějak omládla, tedy s výjimkou nás :-) Já tam tedy navíc dlouho chyběl... No jo, zase zvracel na toaletách :-) Jo a potkal jsem tam borce v dlouhém černém kabátu, cylindru a spoustu holek... Čestný pionýrský, byl jsem na pánech :-) Pak jsem však měl problémy dostat zpět, stála mi v cestě asi tak půlka klubu a ne že by mě všichni rádi pouštěli... A když o tom tak přemýšlím, možná to byla chyba, cpát se tam :-) Proč? No třeba kvůli té borce, která s týpkem, hned vedle, nacvičovala kopulační pohyby, čekal jsem, že co chvíli opustí dav a rozdají si to přímo u noh paní bzučící... Ta pro změnu pořád ztrácela trsátko, odkládala si svršky, občas předvedla tanec (tenhle fórek mě vážně bavil), sem tam zahodila boty a vůbec byla divnější než já :-) Pak se mezi nás z ničeho nic procpala slečna, která po mě žádala pomoc, ne o kopulaci vážně nešlo, chtěla pomoc dostat se na pódium... usoudil jsem, že tu to nevadí, takže jsem ji pomohl :-) No, spíše pokusil... Nějak jsem neodhadl její váhu a poměr výšky pódia ku délce mých paží :-) Nechtěl jsem si strkat familiérně do pozadí, jenže rozhodnutí vyjeřábovat ji úchytem v podpaží nebylo také zrovna šťastné, nakonec se však zlá věc podařila a ona si tak zazpívala něco o tom, že chlapi jsou kokoti ;-)
...no tím však trampoty mé skončily. V nejlepším se má přestat! Pavel mě sice upozornil na skutečnost, že odcházím dříve než vůbec mohlo přijít to nejlepší, ale to nebudeme rozmazávat. Stačí, že jsem měl dost problému nerozmazat půlku šatny při dolování svého kola zpoza hordy kabátů :-) Ale v šatně jsem byl téměř sám, takže se nakonec zadařilo :-) Popůlnoční cesta pršavým Brnem mě sice příliš nenadchla, ale co naplat, snesitelná cena za skvělý večer...
