Stará láska nerezaví, byť by byla ocelová, aneb koloběžka podruhé

Bylo nebylo, ale spíš bylo než nebylo... A hlavně bude... A o čem že je vůbec řeč? Přeci o mé nové koloběžce! Někteří možná vzpomenou, že jsme již jednou (nepočítaje dětství), tedy za předpokladu, že mě aspoň podle věku už nebudete považovat za dítě, na koloběžce jezdil, koloběžku opatroval a dokonce mi říkala "pane". Tehdy se jednalo o báječný K-Bike K5, který dodnes považuji za jedno z nejlepších městských přibližovadel vůbec.

Tehdy (kdysi dávno) jsem se nakonec mé milé (koloběžky) rozhodl zbavit. Proč to?

• Falešné představy
• Jízda v civilním oblečení - na kolobce se nadřete více než na kole a zpotíte se skoro vždy
• Nižší náklady ve srovnání s kolem - ano, chybí tu celý pohon (díly, které stojí tolik peněz a nejčastěji se vyměňují), ale časté defekty vás budou stát majlant za duše, pláště a počkejte jak rychle vám odejdou boty 
• Reálné představy
• Jízda bude pomalejší ve srovnání s kolem
• Kolobka byla pro mě příliš sezónní
• Jaro - nejezdím, protože všude leží zbytky inertního posypu, 12" dětské pláště Rubena moc nevydržely, píchnout 4x za týden je vážně docela pruda
• Léto - jezdím
• Podzim - nejezdím
• Déšť - absence klasického předního blatníku nebyla ideální a to nemluvím o tom, jak prospívala voda nízko položeným ložiskům
• Listí a spol. - nemožnost pořádně se odrazit nejen že mrzí, ale občas je i nebezečnou
• Zima  - nejezdím, zřejmé, viz výše

A co se tedy změnilo, že se vrhám do stejné vody? Nevstoupíš dvakráte do stejné řeky! A to platí, rozhodl jsem se eliminovat některé nevýhody:

• Zvýšení rychlosti - kolobka s většími koly
• Méně defektů - kolobka s většími koly
• Odcházející boty - pořádné boty :-)

A hlavně: "Kdo si hraje, nezlobí!"

• Postavím si celou kolobku dílek po dílku (je to hračka)
• Postavím si závodní kolobku (budu si moci vyzkoušet rozumně nějaký závod)
• Přes všechny zmiňované nevýhody kolobky jsou zde dvě velké přednosti
• Budu mít záložní dopravní prostředek, když bude kolo stonat
• Budu mít možnost změny způsobu dopravy (kolo mi už občas leze na nervy :-))

Co a proč jsem si vybral?

Když si přečtete článek o kultovní Trojance na Přibližovadlech, tak záhy dospějete s jistou, poměrně velkou, pravděpodobností, k závěru jako já, že se musíte vydat do firmy Tauro. Je to nejjednodušší a kdo ví, možná že i nejlevnější způsob jak se dostat k Trojance. Má jednání s firmou nakonec trvala poněkud déle a tak jsem na kolobku, resp. samotný rám, čekal déle než půl roku. Ne že bych rám nemohl dostat hned, ale čekal jsem na konstrukční úpravy a jejich otestování :-)

Nejtěžším bylo nakonec rozhodnutí, jak by měla kolobka vypadat. Jisté touhy a obdiv způsobily, že jsem dlouho uvažoval o čistě závodním setupu. Chápete, chuť vyzkoušet si závody se snoubila s touhou po dokonalém stroji, touhou po nejlepších komponentech a materiálech aneb třikrát sláva technickému pokroku a jeho obdivu :-) Asi si domyslíte, že by takovýhle stroj nebyl příliš ideálním pro dennodenní dojíždění po Brně. Nakonec zvítězila cesta pragmatismu, zdravého rozumu a prázdné peněženky :-) Aneb zapomeňte na závody, váhu, materiály a technologie! Low-cost stroj s co nejlepším poměrem cena/výkon, to je to, oč tu běží :-)

Ve skutečnosti zdaleka nejde o low-cost. Mnoho komponent rozhodně nepatří do nejlevnější kategorie, většinou jde o léty prověřené díly, které jsem považoval za důležité. Tam, kde jsem si nebyl jistý, jsem sáhl po levných věcech s tím, že se časem uvidí, zda půjdou z domu pryč nebo zda budou uspokojivě sloužit...

[Technická vsuvka (redakčně zkrácená) od pana inženýra Žaby (COCON Tonery). Pro použití silniční vidle (pneu do 28mm) je třeba na rámovou hlavovou trubku přidat 2,5-3cm nástavec. Pod šíři 28 je to už spíš na silniční speciál, na zadek (pod 28) existuje snad jen asi 23-406 Ultremo nebo nově One. Šíře 25 se na 20” myslím zatím nedělá. Navíc by se muselo foukat minimálně na 8-9 a do města by to bylo tvrdý a stupátko o 0,5cm níž. Pro předek je do města vhodná lehká cyklokrosová vidle na v-brzdy a plášť šíře 28 (pláště Durano). Zadní kolečko – asi Remerx ráfek 20 děr a zaplést s nějakou kvalitní nábou. Kostka prodává zapletený Alcyon – je ale dost drahý.]

Soupis veškerých dílů, jejich cen a hmotností:

Thing	Model	Colour	Price [Kc]	Weight [g]	Note
Frame	Tauro Ketam, 28"/20", 1-1/8"	yellow - RAL 1016	3177	3694	Construction steel
Fork	N/A 28"	black	322	1263	Steel
Head set	Force AHEAD 1-1/8"	black	101	144	Steel
Head set cup	Ritchey AHEAD 1-1/8"	black	0	27	Steel/Aluminium Alloy
Head set spacer	BBB Lightspace 1-1/8" (5, 10, 15, 20)	black	94	23	Aluminium Alloy
Steam	Ritchey WCS 25,4mm, 120mm	black	0	138	Aluminium Alloy
Handlebars	Ritchey Comp 25,4mm, 580mm	black	129	217	Aluminium Alloy
Grips	N/A 25,4mm	black	19	83	Rubber
Brake levelers	Avid FR-5	black	280	152	Aluminium Alloy
Brake caliper front	Shimano T400 front	black	189	202	Aluminium Alloy
Brake caliper rear	Shimano T400 rear	black	157	202	Aluminium Alloy
Brake cable front	N/A 2mm	silver	0	10	Steel
Brake cable rear	N/A 2mm	silver	0	20	Steel
Brake cable tip front	N/A 2mm	silver	0	1	Aluminium Alloy
Brake cable tip rear	N/A 2mm	silver	0	1	Aluminium Alloy
Brake bowden front	N/A 5mm	black	0	22	Steel/Rubber/Teflon
Brake bowden rear	N/A 5mm	black	36	95	Steel/Rubber/Teflon
Brake bowden tip front	N/A 5mm	silver	0	1	Steel
Brake bowden tip front	N/A 5mm	silver	0	1	Steel
Hub front	Force, industrial bearings, 36	silver	101	239	Aluminium Alloy
Hub rear	Force, industrial bearings, 36	silver	101	239	Aluminium Alloy
Rim front	Remerx Dragon 622x19, 36h	silver	0	590	Aluminium Alloy
Rim rear	Remerx RMX 406x19, 36h	silver	305	362	Aluminium Alloy
Niple front (36pcs)	Sapim 2/12	silver	36	47	Bronze
Niple rear (36pcs)	N/A 2/12	silver	0	34	Bronze
Spoke front (36pcs)	Mach1 Inox Plus 2x292mm	silver	108	264	Stainless Steel
Spoke rear (36pcs)	N/A 2x190mm	silver	0	174	Steel
Tyre front	Rubena V66c 32-622	black	139	569	Rubber
Tyre rear	Rubena V58 40-406	black	125	435	Rubber
Inner tube front	Hutchinson 28/35-622	black	57	147	Rubber
Inner tube rear	CST 40/47-406	black	58	134	Rubber
Rim tape front	Force 15-622	blue	17	14	Plastics
Rim tape rear	N/A 16-406	black	10	22	Rubber
Reflective tube front (8pcs)	3M Scotchlite	silver	0	8	Plastics
Reflective tube rear (8pcs)	3M Scotchlite	silver	0	8	Plastics
Air in tube front	N/A	N/A	0	?	Air :-)
Air in tube rear	N/A	N/A	0	?	Air :-)
Post	Ceska Posta		98
Post	PPL		152
SUM			5561	9582

Fotografie dílů také neuškodí:



Jak jsem koloběžku stavěl?

1. Rám + hlavové složení
2. Vidlice + podložky + představec + ježek
3. Řidítka + brzdové páčky + gripy
4. Přední a zadní brzdové čelisti
5. Bowdeny + koncovky bowdenů + brzdová lanka + koncovky lanek
6. Přední kolo
1. Rozměry
1. Ráfek Remerx Dragon 622x19, 36d, průměr ERD=604mm
2. Náboj Force s průmyslovými ložisky, 36d, A=38mm, B=38mm, C=33mm, D=33mm (A,B průměry obrub, C,D vzdálenost obrub od roviny procházející středem náboje)
3. Niple Sapim 2/12
4. Dráty výpočtem 293,4mm, zvoleny 292mm
2. Obutí
1. Páska Force 15-622 (14g)
2. Plášť Rubena V66c 32-622
3. Duše Hutchinson 28/35-622 (147g)
7. Zadní kolo
1. Rozměry komponent:
1. Ráfek Remerx RMX 406x19, 36d, průměr ERD=?mm
2. Náboj Force s průmyslovými ložisky, 36d, A=38mm, B=38mm, C=33mm, D=33mm (A,B průměry obrub, C,D vzdálenost obrub od roviny procházející středem náboje)
3. Niple N/A 2/12
4. Dráty výpočtem 192,4mm, zvoleny 190mm
2. Obutí:
1. Gumová páska do ráfku N/A 16-406 (22g)
2. Plášť Rubena V58 40-406 (max. 450kPa, max. 70kg, 490g, 22TPI)
3. Duše CST 40/47-406 (125g)
8. Sestavení + seštelování

Zkušenosti

Den první koloběžkový, cesta do práce a z práce. Co na tom, že mi na kolobce chyběla zadní brzda, stejně je de facto zbytečná :-) Napoprvé to nebylo špatné, sice jsem záhy objevil pár nepříjemností, ale to se dalo čekat. Nejvíc nejhorší je nedostatečná tuhost rámu, no dobře, není ode mě pěkné snažit se svoji vypasenost skrýt za nízkou tuhost tak krásného rámu... Další nepříjemností je poměrně nízká světlost stroje (šla by vyřešit upnutím zadního kola do nižší pozice), zkrátka jsem břichem dřel častěji než mi přišlo zdrávo (ale o to méně se nadřu). Výšku řidítek jsem také nezvolil úplně šťastně, často se do nich kopu, nepochybně si budu muset pohrát s počtem podložek pod představcem a v nejhorším budu muset vyměnit i krásný WCSkový představec za delší... Když mluvím o řidítkách, nevím zda je jejich tvar a šířka ideální, asi si zaslouží také nemálo mé pozornosti. O gripech škoda mluvit, devatenáct kaček, které jsem za ně utratil se přímo odráží v jejich kvalitě... Nakonec zmíním jen tu nelichotivou skutečnost, že z kopce to zdaleka nejelo tak, jak bych čekal. Na vině jsou jak nepříliš nafouknuté a nafouknutelné duše/pláště, tak laciné náboje, které navíc vydávají nechutné pazvuky, no doufám, že se časem rozjedou...

Den druhý koloběžkový, o několik dní později jsem se rozhodl vyzkoušet Masaryk Run 2015, samozřejmě mě nenapadlo nic lepšího než na místo dojet na kolobce, takže další spousta kilometrů a nových postřehů. Hlavové složení vyladěno, celkem funguje, byla to vyloženě moje chybná montáž, detaily si však raději nechám pro sebe :-) Zadní brzda je nadbytečná a navíc ji nemohu dobře vyladit, za opěrkou paty není příliš místa a ani flexibilní vodítko bowdenu V-brake čelistí nepomohlo. K tomu se ozval mizerný zadní jednoplášťový ráfek, který na spoji není rovný, takže tahá za brzdu, jako byste měli na zadku osmici... ještě chvíli a zadní brzdu vyhodím... no dobře, kecám, sice ji člověk nepotřebuje, ale je rozumné mít zálohu, takže toto vyřeší až pořádný dvouplášťový ráfek, který snad časem seženu. S nafouklými koly to jede mnohem lépe, ale náby stále vydávají pazvuky jak kráva... jestli se naštvu, tak stáhnu ložiska a koupím pořádnou keramiku... Také budu muset zabrousit zadní osu, aby ani trochu nevylézala z matic, párkrát jsem si ukopl kotník, možná že náby šíře 65mm mají přeci jen něco do sebe... Takže si to shrňme - nové pořádné pláště (to jsem čekal), nový zadní ráfek (to jsem čekal), nová ložiska (to jsem nečekal), nové gripy (to jsem čekal), nová řidítka, možná představec i hlavové složení (tak to jsem vůbec nečekal)... Aneb zábava pokračuje :-)

Den třetí koloběžkový není vůbec o ježdění, ale o zvážení sestavené kolobky, jejíž hmotnost je 9.700g, naproti tomu prostým součtem bychom měli dostat 9.582g. No ano, něco dělá přidaná vazelína, olej, ale zbytek můžeme přičíst na vrub snad jen dvou věcem - vzduchu v duších a odchylce vah (kuchyňské a mincíře)... Asi začnu zjišťovat, jak je to s tím vzduchem, to se mi moc nezdá :-)

[update, květen 2016]

Špatný spoj na zadním jednoplášťovém ráfku Remerx mi lezl na nervy, protože tahal za páčku brzdy, takže když jsem náhodou narazil na dvouplášťový ráfek Remerx Grand Rock, nebylo nač čekat, změřil jsem ERD a osobně si zajel do Šroubárny Marek (Chocerady) pro mosazné niple a ocelové dráty, které de facto nešlo sehnat v Brně (příliš krátké). Bohužel veškerá práce přišla vniveč, protože po zapletení ráfku se ukázalo, že i ten nový nemá dokonalý spoj a tahá za páčku brzdy :-) Nutno podotknout, že celé kolo bude jistě i těžší než původní, na stranu druhou bude jistě i tužší... Ráfek Grand Rock je navíc určen pro galuskový ventilek (průměr ventilkové díry 6mm), což jsem nehodlal akceptovat a tak jsem ráfek převrtal na autoventilek (8mm). Chybou však bylo učinit tak až po zapletení, kdy zbytky oleje nachytaly hliníkové špony...

Aby těch selhání nebylo málo, nepochopil jsem cenovou politiku Šroubárny Marek, na můj dotaz ohledně nabídky a ceny mi e-mailem odpověděli následovně:

• Nerez drát = 1,32 Kč/ks (bez DPH)
• Pozink drát = 0,77 Kč/ks (bez DPH)
• Niple niklované V2/12mm = 0,88 Kč/ks (bez DPH)

Bohužel výsledná cena byla následující:

• Nerez drát = 2,31 Kč/ks (bez DPH)
• Pozink drát = ? Kč/ks (bez DPH)
• Niple niklované V2/12mm = 0,88 Kč/ks (bez DPH)

A tak na závěr několik technikálií...

1. Zadní kolo
1. Rozměry komponent:
1. Ráfek Remerx Grand Rock 406x19, 36d, průměr ERD=372mm
2. Náboj Force s průmyslovými ložisky, 36d, A=38mm, B=38mm, C=33mm, D=33mm (A,B průměry obrub, C,D vzdálenost obrub od roviny procházející středem náboje)
3. Niple 2/12 (Šroubárna Marek)
4. Dráty výpočtem 178,9mm, zvoleny 178mm (nerezové, Šroubárna Marek)
2. Obutí:
1. Plastová páska do ráfku N/A 20" 18x0,7mm
2. Plášť Rubena V58 40-406 (max. 450kPa, max. 70kg, 490g, 22TPI)
3. Duše CST 40/47-406 (125g)

V dubnu za dubem na sněhu a ještě s běžkami

Koho to napadlo, dát na zeď zrcadlo... a koho napadlo dát zpětné zrcátko do auta? Celou cestu z Brna na Vysočinu se v něm prohlížím a říkám si, jak mi to sluší, pak kouknu před sebe a vyděsím se tak, že bych naboural. Na obzoru sníh! Kam se hrabe pocit námořníků, kteří po měsících putování spatřili na obzoru zemi! Celou zimu se sníh ukazuje sporadicky a když už jaro převzalo moc administrativně i fakticky, tak se paní zima uráčí zaskočit na návštěvu...

Ještě v páteční podvečer jsem se vyvezl na Rokytno, nazul své sovětské kameňačky a skoro jako se sněžnicemi se vydal na cestu... Cesta byla cíl a možná že je i teď :-) Nádherná hra světla a stínů, sluncem rozpálených barev krajiny a vůní mě provázela na každém kroku. Tohle nebylo o lyžování (byť jsem měl na nohách něco vzdáleně podobného), tohle byl balzám na duši, teď už spokojeně odpočívá mumifikovaná ;-) Vůbec nejde o to jak rychle jsem šel a kolik jsem toho ušel... Ten pocit nepopíši, nechci, jo a ani to neumím ;-)


Sobotní ráno jsem měl v plánu závodní okruh u Hotelu Ski, který měl být na víkend zcela výjimečně upravený strojově. Jaké bylo moje překvapení, když jsem nazul své krokodýly na nohy a vlezl na Brožkáč... Jestliže jsem ještě po probuzení mohl litovat, že jsem letos na konci zimy pořádně nezažil svůj nejoblíbenější sněžný setup, tak v tuto chvíli jsem mohl smutky hodit za hlavu a začít slavit...

Mí kamarádi si možná už všimli mé záliby v běžkování. Dokonce možná někdo tuší, že nejraději lyžuji na zamrzlých pláních, kdy se sníh nepropadává a já nejsem svázaný stopou. S tímto pocitem svobody pohybu může soupeřit snad jen létání na paraglidu... Tyto krásné pocity však nezažijete každoročně. Typicky k tomu máte nejblíže v počátcích jara, kdy slunce a vyššími teplotami nechají sesednout sněhovou pokrývku a noční mráz ji pokryje ledovou krustou. Toliko asi k mému oblíbenému setupu :-)

No a narychlonavrátivší zima se mi o něj postarala ;-) K dokonalosti chyběly asi tak tři věci, nebýt tlusťochem (pět kilo nadváhy v některých místech způsobovalo mé drobné propadávání...), stromy pokryté námrazou (to přeci k zimě patří, ne?) a dobře připravené běžky (jo, kašlu na to, parafínu mám i tak plné plíce...) Místo opětovného zakončení sezóny na nervydrásajícím závodním okruhu jsem si užil slovy těžko popsatelné běžkování v nejklasičtějších zimních lokalitách Vysočiny. Foťák jsem pro tentokráte nechal doma a dobře jsem udělal, nemusel jsem zastavovat ve falešné snaze o zachycení nezachytnutelného, pocitů :-) Skol!

A co neděle, no asi takto...

Jak by asi vypadala neděle, kdybych neslíbil rodičům pomoc na Vysočině

Nebýt tohoto slibu, tak věřím, že by se tak ve čtvrtek večer ozvala Jáňa s otázkou, kam pojedeme o víkendu běžkovat a jestli třeba nevyrazíme do hor. Já bych na to jistě kývl podobně jako Jirka... Vsadím se, že by Janča myslela na Orlické hory a já bych tento plán svěřil v pátek ráno v práci Matějovi. Ten by mi nepochybně přitakal, že je to skvělý nápad, že je přeci nad slunce jasnější, že bude přijatelné počasí, a že Orličky disponují více než dobrou sněhovou pokrývkou, která bude na hřebenech před víkendem upravena rolbou... Nepochybně bychom se i domluvili na tom, že Jáňu a Jirku vyzvednu přímo na cestě z Prahy...

V sobotu večer bych jim býval byl vyzvedl běžky a další nezbytné propriety od rodičů na Vysočině a v neděli brzy ráno bych na ně čekal na nástupišti vlakového nádraží v České Třebové. Z ní by nám to trvalo aspoň jednu hodinu, než bychom dorazili na parkoviště k Haničce. Soudím, že bychom se všichni dali do přípravy prázdných bachorů a běžek nepochybně již dávno připravených na letní odpočinek. Odhadem o půl desáté bychom se vydali na cestu. Věřím, že bychom zažili na duben něco nepředstavitelného, slunečnou oblohu, zasněžené stromy a stopu vyříznutou do prašanu vhodného na modrý extra. Po cestě bychom si kromě krás přírody užívali i pohledů na zasněžené pohraniční opevnění. Na Anenském vrchu bychom stoprocentně vylezli na rozhlednu a obdivovali úžasný výhled do daleké kraji... Nevěřím však, že by polojasné počasí s převahou slunce vydrželo celý den. Nejspíše bychom zažili na hřebenech i jiný sníh než čerstvej prašan, tipuji místy vymrzlou stopu, aby nešlo rozumně namazat. Taktéž si myslím, že by nás přepadla nejedna sněhová nadílka, byli bychom přeci na horách a ty by tu a tam měly demonstrovat svoji nezdolnou sílu a moc... Taktéž si nemyslím, že bychom zůstali jen na území našeho státu. Dojeli bychom třeba na Vrchmezí odkud bychom to vzali po polské straně...

Dohromady bychom mohli dát suma sumárům tak 55km s nikterak zničujícím převýšením. Stejně tak myslím, že bychom nakonec přeci jenom byli všichni parádně unavení a minimálně stejně povedeně nadšení  z neuvěřitelné dubnové lyžovačky :-)

Věřím, že kdybych právě v neděli byl v Orlických horách, tak bych nafotil podobné fotografie ;-)



V pondělí ráno jsem se po nedlouhé noci opět probudil s touhou postavit se na běžky a užít si mých milovaných zamrzlých plání.  A tak se také stalo, místo pomlázky jsem se chopil paliček (slovensky "běžecké hole") a vydal se vstříc poslednímu běžkařskému dobrodružství v sezóně. Je pravdou, že se běžkami v rukou jsem se musel dostat až do Maršovic, ale potom to šlo už víceméně hladce - Jelení skála, Podmedlovské údolí, Sykovec, Tři Studně, Medlov, Kadůvek, Kadov, Kadůvek, Fryšava, Fryšavský ledovec, Tři Studně, Sklené, Vlachovice, Cihelna, Hotel Ski, Nové Město na Moravě... Úžasných třicet kilometrů, ze kterých vám opět neukážu ani snímek, ale pokusím se podělit o ten úžasný pocit... Jo, ono to nejde... :-( Úžasná tečka za běžkařkou sezónou :-)

ZLM 2015 a kuželky - velká, velká, velká minela

Slunečná sobota 4.4.2015 a já po páté v řadě na závodě ZLM, nevídané a také trochu zbytečné... No ano, koulené disciplíny mi jdou tradičně skvěle, moje výkonnost zůstává tradičně přízemní. No a co, pan Šustr říkal, že to dorovnám v běhu. No nevím, neběhal jsem ani nepamatuji, ale byl to dobrý nápad, asi začnu :-)

Ale zpět k závodu, ten se tradičně konal ve Velké Losenici, kam jsem přiletěl na poslední chvíli, ale stejně jsme měl dostatečnou časovou rezervu, čekalo se na brněnský Meteor :-) V mezičase jsem potrénoval na místních šikmých plochách, které když se spojí se stejně křivou muškou, tak z toho při koulení 2 x 20 do plných vypadne pouhých 110 bodů.

Tragikomedičnost mého vystoupení však nezkazila moji dobrou náladu, kterou rozehrály takřka dokonalé ranní běžky na Vysočině a dále udržovalo slunce a dobré jídlo :-) Navíc, co si budeme povídat, i na posun z 96b na 110b lze pohlížet jako na zlepšení :-)

[update] O týden později byly zveřejněny výsledky, můj výkon stačil na 138. místo ze 169. LOL! Naházel jsem v podstatě tolik, co vítěz v jednom kole. Díky tomu jsem se propadl ze 7. na 16. místo :-)